Vítězstvím nad Patrikem Klimentem ve váze do 70 kg navíc přispěl k celkovému triumfu německého celku nad tím českým v poměru 12-9. Pár desítek minut po souboji se rozpovídal o svých pocitech pro Czechboxing.cz.

Jaké to bylo boxovat v Česku za německý tým?

Na jednu stranu to bylo hezké, na druhou stranu mě to trošku mrzí, protože mám svoji vlast rád. Zároveň ale za Babelsberg boxuji od roku 2010 a odmítnout jejich nabídku by nebylo dobré. Atmosféra byla skvělá, užil jsem si celý souboj.

Nepřemýšlel jsi tedy, že bys tento souboj vynechal?

Určitě ne. Už na začátku sezony jsem Babelsbergu potvrdil, že chci za ně opět boxovat, byli jsme domluvení, že na podzim ještě boxovat nebudu, ale věděl jsem, že jakmile mne povolají, budu připravený nastoupit.

Ty jsi bojoval na konci ledna opět se zraněním, co se stalo?

Zase při tréninku, tentokrát jsem si pochroumal druhý kotník, než se kterým jsem měl problémy loni. Nebylo to ale tak hrozné a doktoři v čele s panem Matoušem se mnou opět udělali zázraky. Díky Bohu a jim za to.

A kdybys měl zhodnotit souboj s Patrikem Klimentem? První kolo jsi odboxoval skvěle, druhé bylo ale slabší a výhru jsi de facto honil v tom posledním…

První kolo mi strašně sedlo, cítím, že jde forma nahoru. Ve druhém jsem trochu chytil úder, po kterém jsem si potřeboval trochu vyklepat nohy (úsměv), ale i toto kolo hodnotím kladně a ve třetím bylo dle mého plně v mojí režii, takže jsem spokojený.

Takže tě v úvodu druhého kola – boxersky řečeno – chytil?

Jo, chytil. Určitě. Ale myslím, že několikrát zahulil také Patrik a že se celkově musel ten zápas lidem líbit. Oni mají rádi, když se my v ringu pořádně mlátíme do palice. (úsměv)

Jak se ti líbila atmosféra?

Byla super. Myslím, že pro český box je bundesliga obrovský skok. Lidi mohou vidět úplně jiný a kvalitnější box. A myslím, že si to užívají jak fanoušci, tak kluci, pro které jsou to velké zkušenosti.

Souhlasíš s tím, že Babelsberg tentokrát přijel s hodně silnou sestavou?

Abych řekl pravdu, podzim jsem tolik nesledoval. Jak jsem říkal, věděl jsem, že nebudu boxovat, byli jsme tak domluveni. Ale je fakt, že teď tady v Praze, co jméno, to pojem, že přijeli hodně silní. Tedy, že jsme my přijeli hodně silní. (smích)

To rozpolcení je z tebe docela cítit. Jaké bylo slyšet českou hymnu, která se ale nehrála tentokrát pro tebe?

Poslouchal jsem i tu německou, říkal jsem si, že bych si ji mohl zazpívat, ale neznám slova, tak jsem si počkal až na tu naší, českou. A při ní jsem cítil hodně hrdě. Pořád jsem a budu Čech. Je to stejné, jako když fotbalista hraje za zahraniční klub a přijede do Česka hrát třeba proti Spartě. Je to úplně totéž, jen u boxu na to nejsme tady u nás ještě tak zvyklí. Ale jinak je to normální.

Jaký bude tvůj další program?

Momentálně regenerace, příprava na olympijskou kvalifikaci a možná bych mohl boxovat odvetu s BigBoardem v Německu. Ale opět nevím nic jistě. Ptal jsem se jich před chvílí a řeknou mi později. Snad příští týden, i když já bych to rád věděl dříve, abych si mohl nastavit tréninky. Týden po bundeslize pak je další reprezentační turnaj v německém Halle.