Přesto se předvedl benjamínek české výpravy na Ukrajině, kde startovali také Erik Agateljan (do 64 kg) a Zdeněk Chládek (do 69 kg), ve skvělém světle. S jakými pocity z prvního velkého mezinárodního turnaje se vrací zpět do Česka se dozvíte na následujících řádcích.
jak sis první mistrovství Evropy v kariéře užil?
Pořádně, líbila se mi atmosféra v hale, to jak se k nám všichni chovali. Bylo to opravdu na úrovni, až tady mi došlo, že tady jde o „box na úrovni“ a já jsem toho součástí. Hlavně jsem chtěl ale hrdě reprezentovat naši zemi.
Bylo těžké nastoupit jako poslední z české trojice poté, co tví dva zkušenější parťáci první zápasy prohráli?
Byl jsem trošku nervozní, chtěl jsem alespoň jako jediný udělat na šampionátu nějaký výsledek. Psychicky jsem se ale připravil, stejně jako ja všechny ostatní zápasy, že chci vyhrát.
První duel jsi zvládl skvěle, měl jsi rumunského soupeře Vitalije Mirzu nastudovaného, nebo jsi jel svůj styl a věřil, že díky němu uspěješ?
Pár jeho zápasů jsem shlédnul na youtube a tak nějak jsem si v hlavě složil obrázek toho, jak bych proti němu měl nastoupit. Mě osobně sedí typy jako on, zabalený ve dvojáku a tlak, protože mi dobře bije z ústupu, věděl jsem, že jsem rychlejší na nohou, takže jsem si věřil, že vyhraji.
Věděl jsi, že má profesionální zkušenosti, konkrétně šestnáct zápasů (bilanci 10-6, 4 KO)?
Ano, věděl jsem to, ale amaterský a profesionální box jsou jiné, takže jsem nad tím nějak zvlášť nepřemýšlel.
Němce Silvia Schierleho jsi už letos potkal, byla to výhoda, nebo nevýhoda?
My se vlastně letos potkali už potřetí. Nejdříve na sparinzích v Německu, pak jsme boxovali zápas v Halle, kde vyhrál 4-1 na body. Takže už se docela známe, věděli jsme, co jeden od druhého čekat. Takže bych to nevnímal ani jako výhodu, ani opačně.
Byla to taktika boxovat s ním na blízko? Přece jen mi přijde, že to není úplně styl ani jednoho z vás…
Ano, z mojí strany to byla taktika. Bavili jsme se o tom s trenérem Míťou Soukupem, že tady rozhodčí hodně bodují aktivitu, takže jsem si řekl, že ho musím přejet právě aktivitou, protože s ním je to na dálku hodně těžké, je hodně šikovný a má dlouhé ruce. Proč ale zvolil stejnou taktiku jako já, to netuším.
Proč to nakonec nevyšlo, vypadalo to, že na distanc byl rychlejší a přesnější, že dokázal využívat svých dlouhých paží.
Bohužel jsem ho trefoval hlavně do krytu a zůstával jsem hodně stát. Chtělo více zabíhat za přední ruku. Dělal jsem ale všechno do posledního gongu, abych vyhrál, snažil jsem ho v závěru prostě umlátit, ale když odskočil na distanc, tak byl přesnější a dokázal bodovat svými přesnými údery.
S jakými pocity z Charkova odjíždíš?
Jsem zklamaný, že mi chyběl jeden zápas, abych postoupil na mistrovství světa, snažil jsem se pro to udělat všechno, ale bohužel to nevyšlo. Na druhou stranu jsem si tady ukázal, že se dokážu s těmihle kluky měřit a pokud budu častěji jezdit na mezinárodní turnaje, pak budu jistě schopný dělat ještě lepší výsledky. Rozhodně si vezu velké zkušenosti.
Jelikož Schierle prohrál hned ve čtvrtfinále, padla i nejspíše definitivně tvoje šance na účast na MS. Jaké jsou tedy tvoje další plány pro rok 2017?
Za měsíc mě čeká Velká cena Ústí nad Labem a v říjnu domácí mistrovství republiky. No a mezitím doufám, že extraliga. Zatím ale nevím, za jaký tým budu boxovat. Každopádně prioritou je obhájit titul a pak se uvidí, co bude dál.